Kdo za to zodpovídá?

obrazek Jistě si to dokážete představit: členská schůze (popř. výbor) slavnostně rozhodne a uloží předsedovi, aby vykonal. Ten sice marně namítal, že „to přeci nejde, to je snad protizákonné“, ale stejně byl přehlasován a tak tedy se skřípějícími zuby vykonal. A znáte to: nejčernější obavy se opravdu vyplnily, rozhodnutí vskutku nebylo správné,… a nyní co včíl?

U „majetkových deliktů“ (základka si pod vidinou bohatých zakázek pořídí traktor se sekačkou na leasing, někdo ho však ukradne, ze zakázek proto sejde a dluh mnohonásobně přesahuje majetek organizace) je to vcelku jednoduché – věřitelé se uspokojí z majetku dlužníka (tedy oné základky) a pak již „kde nic není, ani exekutor nebere“ (poznámka: nejspíše proto je snahou státu do návrhu nového občanského zákoníku zabudovat i „vzájemné ručení uvnitř spolků“) . Pokud se členové základky na dluh nesloží (např. formou mimořádných členských příspěvků), tak základka zpravidla neslavně končí, naštěstí se majetkové újmy nepřenášejí na rozhodující osoby (samozřejmě, záleží na konkrétním případu, zde tedy na znění leasingové smlouvy). A to vůbec nepíši o „vědomém předlužení“ a podobných „majetkových deliktech“, to už je trestný čin (viz následující odstavec) i s možným peněžitým trestem.

V „trestně-právních případech“ (základka získá zchátralý domek a i přes zoufale havarijní stav v něm nabízí ubytování. Stařičká a nevyhovující elektroinstalace, střecha shozená průvanem, požár od nezkolaudovaného komínu,… zapříčiní tragickou událost…) soudní orgány pečlivě hledají viníka. Pokud není nalezena konkrétní osoba, jde se na majitele – tedy na základku. A za činnost základky vždy odpovídá statutární zástupce, tedy předseda. Ten bude vláčen soudy a v nejhorším případě on ponese osobní zodpovědnost za případný trestný čin (byť třeba nedbalostní) a vůbec nepomohou výmluvy „členská schůze to schválila a já to musel udělat“ – „kolektivní odpovědnost“ je totiž již dávno neznámý pojem.

Jedinou možnou obranou předsedů je „nesplnit rozhodnutí členské schůze“ (s rizikem, že bude ze své funkce odvolán a novým předsedou bude zvolen nějaký hazardér) a nebo abdikace na svoji funkci.

Nerad bych přivolával jakékoliv problémy, průšvihy, maléry,… ale apeluji tímto na všechny statutární zástupce v neziskovém sektoru, aby si uvědomili svoji obrovskou odpovědnost. Z ní se nikdy nevyviní poukazem na rozhodnutí členské schůze, výboru,… – ten je z hlediska práva nahlížen pouze jako na poradní orgán statutáře.

Upozorňuji, že tento příspěvek je jenom velmi stručným varováním s poukazem na poměrně náročnou právní oblast a je proto velmi zjednodušen, podán laickou formou. Každý právník by vám na toto téma jistě učinil mnohahodinovou přednášku.

««« Předchozí text: O úloze ÚVR ve Svazu Následující text: Web - ČSOP 35/03 Jizerka ZO »»»