Před 10 – 15 lety jsem neustále čelil vážně míněným dotazům typu „a proč by se v ČSOP mělo vůbec pracovat s dětmi, vždyť ve škole mají přírodopis, na výlety chodí v Junáku a co my jim můžeme dát…“. Ještě zhruba před 5 lety slovutná ÚVR hlasovala, zda vůbec má Svaz pracovat s dětmi – patrně, zda je to dostatečně „odborné“ a „ochranářské“ (pro zajímavost: hlasování bylo velmi těsné, rozdílem asi jen 2 hlasů Mopíci ve Svazu zůstali). Nevím, zda se postoje ústředního orgánu ČSOP nějak vyvinuly (můj názor je již rozhodně dále), přesto popíši drobnou příhodu, která každému zajímavě osvětlí, zda práce s dětmi význam má či ne.
Koncem června zavolal kdosi na pražskou Přírodovědeckou fakultu a ne příliš srozumitelně cosi říkal o velké stavbě, zahradnictví a nějacích broucích. Zvědavému pracovníku fakulty to nedalo, hned se jel na Veleslavín (kde se kvůli stavbě silnice ruší staré zahradnictví) podívat a byl ihned předveden k buldozeru stojícím před nezajímavou hromadou. Stačilo prý jediné hrábnutí lopatou a hned bylo jasno: v hromadě starého kompostu bylo velké množství zákonem chráněných (viz vyhláška MŽP 395/1992 Sb. v aktuálním znění) larev ohroženého brouka nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis).
Stavba si nemůže dovolit dlouhé prostoje a tak byl ihned zahájen záchranný transfer do kompostu nepřístupné části Botanické zahrady. Oficiální cesta (zažádání o výjimku ze zákona) by byla příliš zdlouhavá (prý i několik týdnů) a tak proběhl „zkrácený postup“, který je v podobných případech možný. Během pár hodin bylo vydáno povolení, stavební firma mezi tím připravila transportní bedny a za odborného dohledu do nich opatrně přesunula většinu kompostu, navíc k transportu zapůjčila nákladní auto a několik silných mužů. Celý záchranný transfer se povedl (uvidí se však, jak bude reagovat nosorožík) a tak bylo předání ukončeno podepsáním kuriosního „předávacího protokolu“.
Na celém přesunu brouků mne při hlubším zamyšlení zaujaly dvě skutečnosti:
1. nějaký bezejmenný dělník při své práci přemýšlel, předem prozkoumal plánovanou trasu a uvědomil si, že larvy v hromadě kompostu možná nejsou normální. Patrně to oznámil svému šéfovi a i při neúprosných stavebních termínech nepokračoval v práci, dokud se nevyjasní, zda je vše OK. Za jeho postoj a přístup mu náleží obrovský obdiv a pochvala. Pokud by onen buldozerista nepřemýšlel či byl standardní „přírodní ignorant“, tak mu totiž vůbec nic nebránilo protůrovat motor, během pár vteřin změnit kompost s výskytem chráněného brouka v úhlednou placku bez života a pak s čistou hlavou odejít na sváču.
2. v současné době si již ani velká stavební firma (tedy řídící pracovníci i na té nejnižší úrovni) nemůže dovolit bezohledné jednání vůči přírodě. Samozřejmě se firma bude záchranným transferem chlubit, ale budiž – jejich vstřícný postoj byl opravdu nevšední.
Co z toho všeho plyne: bez kladného vztahu k přírodě i u laiků, tedy u těch méně či jinak kvalifikovaných profesí zdánlivě s přírodou vůbec nesouvisejících, se mnohdy rozhoduje o bytí a nebytí zvířat, rostlin, nalezišť,… Nikoliv jen v pracovnách universit či správních úřadů, ale přímo v terénu. Toto prvotní rozhodování je však podmíněno alespoň minimálními znalostmi (lépe řečeno tušením) nejen jednotlivých taxonomů, ale především souvislostí, vazeb. Toto „někde hluboko přírodě kladně naladěné povědomí“ lze získat jedině v dětství – od rodičů, nadšeného kantora či v mimoškolním kolektivu. A nikde jinde – rozhodně ne žádným samostudiem či uhrazením předplatného do přírody (popř. členského příspěvku).
Právě zde je jasná nezastupitelná role všech dětských kolektivů svým programem směrovaných na přírodu – tedy především našich Mopíků. Zde je náš hlavní a nejsilnější důvod, proč vůbec existovat. A pokud si toto „vážení ochranáři“ neuvědomují, tak je jejich veškeré snažení vlastně marné, jejich tzv. ochranařina je pak na úrovni neškodného koníčku.
««« Předchozí text: Slohová práce žáka ZŠ - moji rodiče Následující text: Artefakt »»»
Michal Kulík | 27. 6. 2008 Pá 09.20 | Pohled přes plot, Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 10037x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářPři dnešní akci, která obsahovala i odvoz koňského hnoje,jsme objevili větší množství nosorožíků a jejich larev. Bylo to pro nás velké překvapení, neboť se nejedná o lokalitu jejich výskytu. Byli nádherní, dosahovali určitě maximální velikosti, největší sameček měl růžek alespoň 6 mm vysoký. Jejich larvy nás fascinovaly, v životě jsme takové neviděli.Jitka
mám na zahradě v kompostu větší množství nosorožíků i s rarvami a nemohu tak s ním nic dělat co s tím ??