Před 10 – 15 lety jsem
neustále čelil vážně míněným dotazům typu „a proč by se v ČSOP
mělo vůbec pracovat s dětmi, vždyť ve škole mají přírodopis, na
výlety chodí v Junáku a co my jim můžeme dát…“. Ještě zhruba
před 5 lety slovutná ÚVR hlasovala, zda vůbec má Svaz pracovat
s dětmi – patrně, zda je to dostatečně „odborné“ a
„ochranářské“ (pro zajímavost: hlasování bylo velmi těsné, rozdílem
asi jen 2 hlasů Mopíci ve Svazu zůstali). Nevím, zda se postoje
ústředního orgánu ČSOP nějak vyvinuly (můj názor je již rozhodně
dále), přesto popíši drobnou příhodu, která každému zajímavě
osvětlí, zda práce s dětmi význam má či ne.
Koncem
června zavolal kdosi na pražskou Přírodovědeckou fakultu a ne příliš
srozumitelně cosi říkal o velké stavbě, zahradnictví a nějacích
broucích. Zvědavému pracovníku fakulty to nedalo, hned se jel na Veleslavín
(kde se kvůli stavbě silnice ruší staré zahradnictví) podívat a byl ihned
předveden k buldozeru stojícím před nezajímavou hromadou. Stačilo prý
jediné hrábnutí lopatou a hned bylo jasno: v hromadě starého kompostu bylo
velké množství zákonem chráněných (viz vyhláška MŽP
395/1992 Sb. v aktuálním znění) larev ohroženého brouka nosorožíka
kapucínka (Oryctes nasicornis).
Stavba si nemůže dovolit dlouhé
prostoje a tak byl ihned zahájen záchranný transfer do kompostu
nepřístupné části Botanické zahrady. Oficiální cesta (zažádání
o výjimku ze zákona) by byla příliš zdlouhavá (prý i několik týdnů)
a tak proběhl „zkrácený postup“, který je v podobných případech
možný. Během pár hodin bylo vydáno povolení, stavební firma mezi tím
připravila transportní bedny a za odborného dohledu do nich opatrně
přesunula většinu kompostu, navíc k transportu zapůjčila nákladní auto
a několik silných mužů. Celý záchranný transfer se povedl (uvidí se
však, jak bude reagovat nosorožík) a tak bylo předání ukončeno
podepsáním kuriosního „předávacího protokolu“.
Na celém přesunu brouků mne při hlubším zamyšlení zaujaly dvě skutečnosti:
1. nějaký bezejmenný dělník při své práci
přemýšlel, předem prozkoumal plánovanou trasu a uvědomil si, že larvy
v hromadě kompostu možná nejsou normální. Patrně to oznámil svému
šéfovi a i při neúprosných stavebních termínech nepokračoval v práci,
dokud se nevyjasní, zda je vše OK. Za jeho postoj a přístup mu náleží
obrovský obdiv a pochvala. Pokud by onen buldozerista nepřemýšlel či byl
standardní „přírodní ignorant“, tak mu totiž vůbec nic nebránilo
protůrovat motor, během pár vteřin změnit kompost s výskytem
chráněného brouka v úhlednou placku bez života a pak s čistou hlavou
odejít na sváču.
2. v současné době si již ani velká stavební firma (tedy řídící pracovníci i na té nejnižší úrovni) nemůže dovolit bezohledné jednání vůči přírodě. Samozřejmě se firma bude záchranným transferem chlubit, ale budiž – jejich vstřícný postoj byl opravdu nevšední.
Co z toho všeho plyne: bez kladného vztahu
k přírodě i u laiků, tedy u těch méně či jinak kvalifikovaných
profesí zdánlivě s přírodou vůbec nesouvisejících, se mnohdy rozhoduje
o bytí a nebytí zvířat, rostlin, nalezišť,… Nikoliv jen v pracovnách
universit či správních úřadů, ale přímo v terénu. Toto prvotní
rozhodování je však podmíněno alespoň minimálními znalostmi (lépe
řečeno tušením) nejen jednotlivých taxonomů, ale především
souvislostí, vazeb. Toto „někde hluboko přírodě kladně naladěné
povědomí“ lze získat jedině v dětství – od rodičů, nadšeného
kantora či v mimoškolním kolektivu. A nikde jinde – rozhodně ne
žádným samostudiem či uhrazením předplatného do přírody (popř.
členského příspěvku).
Právě zde je jasná nezastupitelná role
všech dětských kolektivů svým programem směrovaných na přírodu –
tedy především našich Mopíků. Zde je náš hlavní a nejsilnější
důvod, proč vůbec existovat. A pokud si toto „vážení ochranáři“
neuvědomují, tak je jejich veškeré snažení vlastně marné, jejich tzv.
ochranařina je pak na úrovni neškodného koníčku.
««« Předchozí text: Slohová práce žáka ZŠ - moji rodiče Následující text: Artefakt »»»
Michal Kulík | 27. 6. 2008 Pá 09.20 | Pohled přes plot, Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 10060x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
Při dnešní akci, která obsahovala i odvoz koňského hnoje,jsme objevili větší množství nosorožíků a jejich larev. Bylo to pro nás velké překvapení, neboť se nejedná o lokalitu jejich výskytu. Byli nádherní, dosahovali určitě maximální velikosti, největší sameček měl růžek alespoň 6 mm vysoký. Jejich larvy nás fascinovaly, v životě jsme takové neviděli.Jitka

mám na zahradě v kompostu větší množství nosorožíků i s rarvami a nemohu tak s ním nic dělat co s tím ??