Konstruktoři a destruktoři

obrazek V úplně každé spontánní lidské skupině (tedy dobrovolné, založené pouze na vlastním zájmu členů a nikoliv na penězích, pracovním zařazení, příbuzenství,…) se vždy vyskytuje alespoň jeden konstruktor (tedy člověk, který onu skupinku dává dohromady, iniciuje její činnost, určuje směr jejího konání, zpravidla tomu „šéfuje“,…). Bohužel se však někdy objevuje i destruktor… A hlavně o něm bude následující velmi stručné zamyšlení, které má význam především pro pochopení fungování občanských sdružení a jako prevence patologických stavů.

O jednoznačně kladném přínosu konstruktora (lídra, vůdčí osobnosti,…) na fungování lidské komunity rozhodně není pochyb. On je totiž pro většinu lidí tím magnetem (a nikoliv jen název spolku, jeho zaměření, činnost,…), která lidi drží pospolu. Přínos konstruktorů pro život spolku je kladný, bez nich by nikdy spolek nemohl dlouhodobě existovat (a to platí prakticky na všech jeho úrovních). A je nutno mít na paměti, že ne každý může být konstruktorem (skalní demokraté prominou, ale odhaduji, že tato role je zvládnutelná maximálně 10% lidí).

Mnozí mi však potvrdí, že se ve spolku občas objeví osoba, jejíž působení je ve svém souhrnu pro skupinu lidí nebezpečné, rozkladné, destruktivní,… Pravdou je, že natrefit na „čistého destruktora“ (a navíc veřejného) je velmi vzácné, téměř vždy se totiž maskují za konstruktory, kteří chtějí tomu stávajícímu vlastně dokázat, že „šéfují“ špatně (nemoderně, nepružně, neeticky,… důvod si vždy najdou). Nebezpečí destruktorů je zpravidla v těchto fázích jejich jednání:

  • jednak „otráví lidi“ – tedy neustálými připomínkami, snahou o řešení „pseudoproblémů“, útočením na konstruktora (se kterým se však zpravidla většina lidí ve spolku ztotožňuje, protože jej formálně či neformálně zvolila), navrhováním „nových cest“,… natolik znechutí členy, že jej buď „zlikvidují“ (vytěsní, vyloučí,…) nebo raději sami odejdou (např. formou omezení účasti v aktivitách skupiny „než se situace uklidní“). Tím hrozí, že se spolek postupně vyprázdní a destruktor posléze prohlásí cosi o „nezájmu lidí o řešení skutečných problémů“…
  • pokud se náhodou destruktor stane formálním „šéfem“ (je instalován zvenčí, znechuceně odejde i konstruktor,…), s vysokou pravděpodobností ve stejné skupině lidí nezvládne roli konstruktora. V drtivé většině případů se totiž skupinka lidí rozpadá, většina ze „staré party“ odchází. A pokud nový „vůdce“ nedá dohromady novou skupinu příznivců, tak je dílo záhuby vskutku dokonáno, kdysi pospolitá skupinka lidí (spolek, komunita,…) se rozloží, mizí, zaniká.

Za těch několik desetiletí jsem prošel mnoha spolky, řadou neformálních skupin lidí se stejným zájmem a konstatuji, že zcela nejhorší variantou je skrytý destruktor. Tedy osoba s cílem „skupinu lidí rozložit“, ale jednající neveřejně, pouze pomocí pomluv, zákulisních jednání, štvaní jedněch proti druhým, překrucováním faktů,… Pokud se skupina těchto destruktorů zavčas nezbaví, většinou spěje k zániku a „vlastně nikdo neví proč“.

Každý spolek, společek i skupina lidí je zajímavá sociální skupina jednající podle určitých zákonitostí. Bylo by proto dobré, kdyby si alespoň ti odpovědnější promysleli některá zdánlivě nepochopitelná konání svých „kolegů“ – při větším odstupu je většinou vše (průběh, role, důsledky,…) jasně odhadnutelné.

PS: Omlouvám se všem znalcům C, Pythonu, PHP a ostatních jazyků za zneužití jejich odborného názvosloví. Jiná terminologie mi však nepřišla natolik výstižná.

««« Předchozí text: Děláme jen s dětmi, no a co Následující text: Web - Ekocentrum Říčany »»»

Michal Kulík | 22. 5. 2007 Út 07.00 | Pohled přes plot | trvalý odkaz | tisk | 849x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] kverulanti
-MB- mejl web 22. 5. 2007 Út 17.05

Opozice má dle mého soudu být (náš bývalý vedoucí oddílu tu a tam razil filozofii, že při přípravě některých větších akcí by měl mít jeden ze členů organizačního týmu za úkol stát při přípravách v opozici a hledat, kde mohou nastat problémy), ale měla by si vždy být vědoma toho, jaké jsou její možnosti. Zbourat něco umí každý, ale dokáže to vytvořit jen někdo nebo spíše málokdo.

K tomu kverulování a kibicování: proč ne, je to rozhodně lepší než mlčet nebo odejít jinam, ale je to vždy otázka vhodné formy, která může být kontruktivní nebo destruktivní ne-li dokonce obstrukční. Pokud neumím nabídnout plnohodnotnou alternativu nebo dokonce nejsem schopen se stát konstruktorem daného spolku, tak bych měl uvažovat nad tím, kde je hranice možností kverulanta. Neb kverulavovat moc a nevhodným způsobem (zvláště ve spojení se skrytým destruktorem) může být pro spolek velmi zhoubné.

K tvým dotazům z úvodu: jak postupovat při takové změně konstruktora v despotu? Nejprve si zjistit zda to tak opravdu je nebo to tak na tebe jen působí. A pak, když není jiná možnost tak se nechat zvolit předsedou (ale ne jen loutkovým, ale zároveň se stát skutečným tahounem) a nést odpovědnost se vším všudy nebo do určité míry držet hubu a krok a neházet vedení, které nese svou kůži na trh, klacky pod nohy. Nejhorší, co můžeš udělat, je nenabídnout alternativu a jednat obstrukčním způsobem. To nikdy nikam nevede. Tedy vede kamsi…

A ještě k těm opozičním názorům: Skupina tahounů (konstruktorů) je vždy lépe přijímá od někoho, kdo má zkušenost s prací nejen pro sebe, ale i pro ostatní (pořadatelé krajských kol Zlaťáku, lektoři vtupních kvalifikací,… ). Tedy někdo, kdo nic nedělá pro blaho všech (a fakticky se jen veze), nemá (a nemůže mít) tak silný hlas jako ti, kdo pořádají akce i pro ostatní. Může se ti to líbit nebo ne, ale tady jde demokracie do určité míry stranou.

[2] konstruktor - destruktor
Beruna mejl web 22. 5. 2007 Út 22.33

Hůře se však jedná v případě, kdy konstruktor proměněný v destruktora bere jako „rukojmí“ členy spolku či kolektivu. Metoda nechat se zvolit předsedou a nabídnout alternativu je samozřejmě naprosto v pořádku, ale za prvé musí být člověk zvolen a za druhé původní „tahoun“ musí být ochoten odejít. Pokud despoticky setrvává na svém místě, metoda selhává. Je pak na uvážení zda vést otevřený boj skrze členy nebo srazit paty a odejít investovat čas a energii jinam.

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin