Plzeň – Nejvýše dvacet větrných elektráren, a to ve skupinách po třech až čtyřech, by mohlo vzniknout na čtyřech územích, které v regionu zkoumala studie České zemědělské univerzity. Lokality, kde byl největší zájem investorů, reprezentují desetinu území Plzeňského kraje.
„Nejlépe vyšlo Kralovicko na severním Plzeňsku a Soběšicko na Klatovsku,“ uvedl zpracovatel studie Petr Sklenička. Oblasti u Všerub na Domažlicku a Kasejovicko na jihu Plzeňska nejsou vhodné.
„Studie, která bude sloužit obcím jako podklad pro rozhodování, zkoumala oblasti pouze z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody, a nezkoumala, zda tam fouká vítr nebo ne. To už je věcí investora,“ řekl Sklenička, který už zpracovával koncepci ochrany přírody a krajiny Plzeňského kraje. Dokáže si prý představit, že by větrníky mohly vzniknout také v jiných částech regionu, kde by ke krajinářským a ekologickým střetům nedocházelo.
Na Kralovicku, které vyšlo nejlépe, vytipovala studie dvě území – na západ až ke Kožlanům a na sever k Vysoké Libyni, kde jsou velké plochy orné půdy a vysoké silo. Východně od Soběšic na Klatovsku jsou dvě menší vhodné lokality. U obou by šlo o celkovou výšku větrníku do 120 metrů.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES – plzeňský kraj
Autor: (ČTK)
««« Předchozí text: Registrační číslo - co to je? Následující text: Ministři zastavili kácení u silnic »»»
-MB- | 27. 3. 2007 Út 18.35 | Co se píše | trvalý odkaz | tisk | 768x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářK textu nebyl napsán žádný komentář.