Co má přednost?

Dlouhá léta jsem se domníval, že každá tuzemská obec je hrdá na svoji minulost, přírodu, historické památky,… a že je tedy nenápadně využívá ke zvýšení své popularity. Třeba i proto, aby se náhodní návštěvníci i systematičtí turisté vraceli pokochat se tím jedinečným, které je k vidění právě jen u nich a nikde jinde. Samozřejmě si nemusíme zastírat, že v současné době jde také tu o malý, tu zase o větší ekonomický přínos, ať již prodejem suvenýrů, útratou v pohostinství,… Co jsem však letos nalezl v krušnohorské vesnici Boží Dar je opravdu unikát, toť zářná vizitka rozšafných zastupitelů i přičinlivého starosty.

Ale abych začal pěkně postupně: loni mi jeden kolega povídal, že se členy svého dětského kolektivu prošel naučnou stezku „Božídarské rašeliniště“ a pak se s poněkud záhadným úsměvem poptal, jestli jsem tam již někdy byl (protože věděl, že Krušné hory jsou mým častým cílem). Popravdě jsem odvětil, že naučnou stezku neznám, ale že jsem si již jednou prošel podle azimutu napříč celé rašeliniště (já vím, nemělo by se… ale říkejte tohle někomu, kdo s nadšením courá vojenskými prostory). Tak mi jen doporučil, že to opravdu stojí zato.

Letos jsem tedy nelenil a vydal se na slavnou naučnou stezku. Začátek byl velmi pěkný, podrobné informační cedule, chodníček, u zajímavých botanických lokalit vysvětlující cedulky… a po cca 300 metrech přišel šok (dokonce tak velký, že jsem ani nic nevyfotil): stezka přehrazena zábranou a v několika jazycích cedule se zákazem vstupu. Slabší povahy (3 mladí turisté s výrazným přírodovědným zájmem) pokorně obracejí a šlapou zpět, já však překonávám zábrany a vydávám se dál. Ano, po pár krocích je vidět, že naučná stezka má svá nejlepší léta dávno za sebou. Pro normální turisty to opravdu není.

Co se dá dělat, zjevně obec nemá dostatek finančních prostředků k údržbě, žádní nadšenci se nenašli,… zkrátka, až se obec zmůže, jistě dá tuto unikátní stezku do pořádku tak, aby důstojně reprezentovala. Tuzemští i zahraniční turisté to jistě uvítají – ostatně, dodatečně jsem zjistil, že sama obec na tuto realitu na svých internetových stránkách upozorňuje.

Po pár dnech opět navštěvují okolí Božího Daru a co nevidím: jakési kýčovitě ohavné stavby rozseté po krajině a dle vysvětlení uvnitř boudiček se jedná o „Jéžíškovu cestu“ (trasa dlouhá cca 13 km se 13 zastávkami – viz speciální stránky). Akceptuji náboženské cítění některých spoluobčanů, mám mírné výhrady vůči vtloukání jakéhokoliv světového názoru do hlav malým dětem (pravda, je otázka, zda tento archaický přístup dnešní děti vůbec osloví), avšak proti znešvaření jinak úžasné krajiny musím důrazně protestovat (citát z prezentace na webu: „Všude se zde potkáváte s historií, s kouzelnou přírodou – je proto div, že se zde zalíbilo i Ježíškovi?“). Ani peníze z Evropské unie (ta z větší části tu šarádu financovala) obec neomlouvá z necitlivého přístupu ke krajině, ze zastavění přírody ohavnými boudami.

Když to tedy shrnu:

1. obec Boží Dar velmi záslužná naučná stezka „Božídarské rašeliniště“ vůbec nezajímá (zjevně je jí příroda zcela lhostejná), to se raději snaží kolemjdoucí zaujmout kýčovitými stavbami
2. je vidět, že Evropská unie přispívá na příšernosti

Obec zjevně umí evropské peníze získat (mrzí mne, že ne na naučnou stezku), EU zjevně dává na nesmyslné věci (mrzí mne, že ne na přírodu). Takže nevím, kdo za tento kuriosní případ vlastně může (prvotní podnět však jednoznačně vzešel od obce) a jen se bojím, že se podobnou hrůzou inspirují další.

PS: Obci jsem samozřejmě napsal mail se svým názorem a co myslíte, odpověděli?

««« Předchozí text: Nové sídlo Následující text: Zase ten Sněm... »»»

Michal Kulík | 1. 8. 2008 Pá 08.00 | Pohled přes plot | trvalý odkaz | tisk | 1145x