Rušíme základku

pohr2 Jedna (raději nejmenovaná) základka vznesla následující dotaz: „Už jsme příliš staří, noví zájemci o naši činnost nejsou a tak bychom chtěli ukončit činnost naší ZO. Problém je v tom, že máme nějaký majetek a stále se nemůžeme dohodnout, jak na to.“ Toto je lidsky poměrně pochopitelná situace a protože čas neúprosně pracuje, doporučuji příliš neotálet s uvedením všech náležitostí do pořádku. Pravdou také je, že otázka zániku organizační složky občanského sdružení s právní subjektivitou je obecné téma, o kterém se příliš nemluví, ač každý chápe, že složky nejenom vznikají, ale i zanikají.

Otázku zániku základky (tedy složky občanského sdružení s právní subjektivitou) zákon 83/1990 Sb. neřeší a nechává na každém sdružení, ať si tuto otázku ošetří ve svých stanovách. V tuzemské legislativě analogickou situaci poměrně podrobně popisuje Obchodní zákoník, který (ve velmi zjednodušeném podání) rozlišuje „zánik bez likvidace a s likvidací“. V podmínkách občanských sdružení jde o tyto situace:

  1. zánik bez likvidace – jedná se o sloučení dvou subjektů (fůzi) při současném zániku jednoho z nich (tedy by se správněji mělo otevřeně napsat, že jeden subjekt pohltí druhý) či při zániku obou dvou a vzniku subjektu třetího (což však považuji za poměrně kostrbaté). Nechci zde podrobně popisovat technické detaily, ale důrazně upozorňuji na jasné riziko: přebírající (popř. vznikající) subjekt přebírá nejen práva, ale i povinnosti, tedy i případné závazky (lidově řečeno: případné kostlivce ve skříni) zaniklého subjektu. Tento způsob zániku základky jsem již dlouho neviděl…
  2. zánik s likvidací – toto je poměrně častá forma „čistého“ ukončení činnosti a je jasně popsána v našich stanovách (§13, odst. 10 a navazující §20, odst. 2 a 4), přesto ji však velmi stručně popíši u standardní ZO (tedy bez zaměstnanců):
  • základka by měla (nejlépe na členské schůzi) přijmout usnesení o postupném ukončení činnosti a pověřit výbor potřebnými kroky
  • výbor by se měl především soustředit na majetek získaný z vnějších zdrojů (t.j. od donátorů). Směrodatné jsou v tomto ohledu smlouvy (Rozhodnutí, podmínky přidělení,…), kde je vždy zánik subjektu ošetřen – prakticky všichni donátoři vyžadují dohodu o dalším naložení s majetkem (občas ho chtějí vrátit, někdy převézt jinam,…) a tuto otázku důrazně doporučuji nepodceňovat, tedy vše vyřešit včas a korektně. Pokud takový majetek subjekt nemá (či má pouze majetek pořízený z vlastních zdrojů), tak je vše jednodušší – nejlépe rozhodnutím členské schůze subjekt rozhodne, co se má s takovým majetkem udělat. Subjekt jej klidně může rozdat členům, komukoliv darovat, prodat a zisk jakkoliv „prohýřit“,… fantazii se meze nekladou (samozřejmě, při dodržení všech účetních zvyklostí)
  • v rámci „útlumu subjektu“ by měl výbor vypořádat všechny ostatní závazky (např. vypovědět běžný účet, vypovědět smlouvu o užívání prostor,…)
  • ve chvíli, kdy je subjekt „majetkově vypořádán“ (tedy již nemá absolutně žádný majetek, závazky ani pohledávky), tak by rozhodnutím členské schůze měl subjekt rozhodnout k určitému datu (třeba k 15. následujícího měsíce) o svém zániku a zároveň pověřit nějakou důvěryhodnou osobu dotažením likvidace do konce (je vhodné, aby touto osobou byl předseda). Toto rozhodnutí by mělo schválit alespoň 60% stávajících členů základky (což je občas velký problém) nejlépe formou písemného zápisu, pod který se souhlasící osoby podepíší.
  • pověřená osoba (tzv. likvidátor) provede poslední nutné úkony: oznámí zánik na Finanční úřad (je vhodné doložit způsob majetkového vypořádání), Českému statistickému úřadu, ostatním případným „úřadům státní správy“ (např. ÚOOÚ,…) a ÚVR (nejlépe se zápisem z oné „likvidační členské schůze“). Likvidátor by měl též soustředit veškerou dokumentaci subjektu (zejména pak hospodářskou) a tu v zákonné době archivovat (tedy minimálně 5 let). Jinou možností je dokumentaci nabídnout Státnímu oblastnímu archivu (viz zákon o archivnictví)
  • a tím je existence subjektu občanského sdružení korektně ukončena

Samozřejmě existují také jiné varianty (např. bohužel nejpopulárnější cesta „nechat základku vymřít“), ale toto z mnoha důvodů nedoporučuji. Po letech něco řešit není nikdy příjemné a tím spíše, když to musí dělat (mnohdy lidsky nešetrně) cizí lidé, tedy likvidátoři delegovaní ÚVR.

Zdůrazňuji: tímto příspěvkem rozhodně nehodlám podněcovat základky k houfnému rušení, jenom bych rád upozornil, že i „věci poslední“ je možno dělat čistě a korektně.

««« Předchozí text: Vzhled tiskovin Následující text: Slohová práce žáka ZŠ - moji rodiče »»»

Michal Kulík | 19. 5. 2008 Po 08.00 | Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 780x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin