Smíme?

dvojice Ptal se mne velmi opatrně a s mnoha oklikami jeden předseda základky „…že jestli tedy jaksi ehm… že jeho manželka je profesionální účetní a že má chuť jejich základce pomáhat, protože tu partu lidí stejně zná a chodí s nimi na brigády, ale že když to navrhnul na schůzi, tak že někdo prohlásil, že jde o jasný střet zájmu, že to se nesmí a kdoví, co se tím sleduje,…“. Takže onen nešťastný předseda vlastně neví, jestli se to smí či ne, že prý je kraj nutí do podvojného účetnictví, ale kromě jeho ženy tomu vlastně nikdo nerozumí. Ano, občas i toto vrtá hlavou některým činovníkům a co tedy s tím?

Řešení je poměrně prosté: naše stanovy nic v této oblasti „nezakazují“, v §9, odstavec 5 se praví: „Konflikt zájmů či podjatost činovníků v rámci jednotlivých organizačních složek ČSOP řeší jednací řády těchto složek“. Česky řečeno: je plně v kompetenci každé organizační složky, jak se k tomuto problému postaví. Na případnou námitku „a co když ZO nemá jednací řád?“ je prostá odpověď: nejvyšší autoritou je rozhodnutí členské schůze – pokud to většině členů nevadí (třeba tím, že provedou volbu konkrétních činovníků), tak není co řešit. Orgán ZO rozhodl právoplatně, demokraticky, ve smyslu stanov i ve smyslu tuzemských zákonů.

Pravda, některým starým funkcionářům stále v hlavně straší doba minulá, kdy se opravdu hluboce podceňoval lidský rozum, rozhodování se řešilo na nadřízeném orgánu a tedy situace „manželé ve vedení základky“ byla od pohledu podezřelá, se kterou nikdo nechtěl nic mít a proto se „pro jistotu“ nepovolovala.

V současné době tomuto opatrnickému postupu někteří říkají „princip předběžné opatrnosti“, ale spíše to považuji za „bránění lidem v iniciativě + házení klacků pod nohy + podceňování lidské komunity…“. A navíc nyní mohou být někteří i zdánlivě cizí lidé (a to třeba i stejného pohlaví) více citově, ekonomicky,… svázáni více než „manželé po 10 letech“. Občanská společnost je vždy budována na svobodných postojích jednotlivců (tedy zdola) a nikoliv na rozhodování někoho „nahoře“ (ať již formou povelů nějakých grémií či směrnicemi a jinými dokumenty).

Abych se však vrátil k úvodní otázce, odpověď je jednoduchá: „A proč byste nemohli? V normálním občanském sdružení vám přeci vůbec nic nebrání.“

««« Předchozí text: Zelená karta Následující text: Jménem Svazu »»»

Michal Kulík | 8. 11. 2007 Čt 08.00 | Mýty a pověry | trvalý odkaz | tisk | 779x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
Ivoš 11. 11. 2007 Ne 12.05

V naší základce to tak je – hospodářka je manželka předsedy. Ale protože naše činnost se z 90% motá kolem dětského oddílu který oba dva vedou tak to problém není. Ve stejné situaci jsme ale byli když jsme takto vedli ZO s mnoha aktivitami a cca milionovým obratem ročně. Předpokládáte správně, že i když jsme dělali vše podle svého nejlepšího svědomí a poctivě a nikoho jiného do té doby tok financí v organizaci nezajímal, tak se pak našli kritici, kteří ač tomu nerozuměli tak nás dokázali tak otrávit, že jsme se rozhodli založit novou organizaci ve které si děláme jen to co chceme my a žádný další rozvoj v naší organizaci neplánujeme. Závěrem shrnuto, myslím si že čím větší ZO co se činnosti a obratu týče tím více je třeba dobrovolné kontroly rozvržení funkcí mezi co největší okruh členů, abyste se vyhnuli budoucím problémům.

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin