Komise živé a mrtvé

obrazek Když se řekne komise, tak si každý představí úplně něco jiného, záleží na životních zkušenostech. Někdo vidí nějaký příšerný byrokratický orgán, před kterým sedí chudák zpocený človíček, někdo zase partu veselých kumpánů dělících se o balík peněz, jiný pak kroužek zachmuřených vědátorů řešících zásadní celoplanetární problém. I v mnoha občanských sdruženích (zejména pak v těch větších) jsou různé „komise“ – a jak je tomu „u nás“?

Nejprve trocha teorie: je-li činnost nějakého spolku (ale i Parlamentu, akciovky,…) rozsáhlá, tak se rozhodující orgán jen velmi těžko může dohodnout na nějakých kloudných závěrech – jednak je v tomto orgánu zpravidla hodně lidí (a tedy se špatně dohaduje) a pak ne všichni odborně rozumí projednávané problematice. Proto je vhodné odborné problémy nechat „předjednat“ užší skupinou specialistů, kteří pro rozhodující orgán připraví odborné doporučení. A jsme doma – každá komise vlastně představuje onu skupinu odborníků, kteří připravují fundovaná stanoviska k rozhodování. Zde musím zdůraznit, že členové komisí by měli být voleni především na základě odborných kvalit (t.j. jak zvládají danou problematiku), měli by to tedy být osobnosti s vysokým odborným i lidským profilem, musí se totiž umět odprostit od svého osobního přístupu a problémy řešit v obecné rovině bez ohledu třeba na svoji domovskou organizaci.

Podle Stanov si různé komise může zřídit každý článek Svazu, nás však budou zajímat ty komise „nejvyšší“ (tedy zřizované ÚVR), které mají celkem přirozeně dopad na více základek. Podle současného jednacího řádu jsou zřízeny 4 stálé komise, které v době svého vzniku roce 1991 zajišťovaly hlavní oblasti naší činnosti (pravda, v té době byly ještě komise životního prostředí a ekonomicko-právní, ty však v průběhu asi 5 let postupně odumřely). Nyní jsou tedy pokryty tyto sféry činnosti Svazu:

  • ochrana přírody (KOP) – zahrnuje rozsáhlou oblast ochrany biodiverzity, Stanice pro zraněné živočichy, Pozemkové spolky,…
  • práce s dětmi (KDM) – koordinuje především kolektivy Mladých ochránců přírody
  • ekologická výchova (KEV) – koordinace center ekologické výchovy, tedy obecně environmentální působení na nečleny Svazu
  • zahraniční vztahy (KZV) – se vstupem do EU je garantem naší spolupráce s celou Evropou

Po Sněmu byli zvoleni noví předsedové komisí, přihlásili se zájemci o tuto náročnou činnost a tak pomalu nastává čas bilancování. Z podkladů, které mám k dispozici, jednoznačně plyne, že:

  1. komise se spíše neschází – od Sněmu KOP 2×, KDM 5×, KEV 1× a KZV nejspíše vůbec
  2. některé komise se scházejí pouze tehdy, když se „porcují dotační peníze“ (KOP, KEV) – při určitém pohledu to sice má logiku (kdo jiný by měl posoudit projekty, když ne odborníci), problém je však v tom, že tito odborníci jsou též realizátory řady projektů. Plyne z toho, že když nejde o peníze, tak komise vlastně neví co má dělat (jinak řečeno: předseda nemá silnou, popř. žádnou vizi činnosti v dané oblasti)
  3. v komisích je mnoho pasivních členů – markantní je to u KEV, kde se z 15 členů jednání zúčastnili jen 4 (a to se ještě rozhodovalo o „jejich“ projektech)
  4. bez aktivní práce profesionálního aparátu by většina komisí byla absolutně neakceschopná

Osobně tuto situaci považuji za poměrně tristní a pokud nechceme upadnout do úplné stagnace, tak navrhuji zvážit tyto kroky:

  1. nebát se odvolávat pasivní předsedy komisí, pokud se předseda nenajde, tak se nebát komisi zrušit
  2. předsedové by se měli rekrutovat ze členů komise (to plyne ze stanov), proto by většina členů ÚVR (všichni?) měla být zároveň členy komisí
  3. stav, kdy mnozí členové ÚVR neznají práci komisí, není normální. Správně by zájemce o práci „ve vedení Svazu“ měl začínat právě v komisi a pak teprve být zvolen do ÚVR
  4. vytvářet ad hoc orgány k řešení problematik – a pokud se problematika, lidé,… ujmou, tak je zde základ nové komise
  5. v jednání komisí se odprostit od grantů, peněz – komise by měly určovat pouze obecná pravidla (mechanismy) a rutinní práci („této ZO takovou dotaci“) by měli automaticky zvládat profíci (pro zajímavost: tento model přes 7 let úspěšně funguje v KDM)
  6. zdůrazňovat, že činnost komisí závisí pouze na dobrovolnících a ne na zaměstnancích – je kuriozní, že komise (např. KZV,…) nárokují vyčleněného zaměstnance, domnívaje se, že potom budou mít skvělou činnost
  7. nebát se průřezových témat, tedy ani mezioborových komisí (ekonomika, práce se členy, Stanovy a směrnice,…)
  8. a pokud budeme mít odvahu, tak stojí za úvahu přejít na zcela jiný model fungování (řízení?) Svazu

Momentální stav komisí signalizuje nedobrý stav. Na Sněmu bylo sice řečeno, že je Svaz v dobré kondici, tu si však představuji poněkud jinak. Minimálně tak, že naši členové nebudou spokojeni s postupující pasivitou.

««« Předchozí text: Web ZO ČSOP Podorlicko Následující text: Jak na ptačí chřipku… »»»

Michal Kulík | 29. 6. 2007 Pá 11.00 | Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 995x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Komise
Táňa Houdková 10. 7. 2007 Út 13.50

Jsem překvapena nečinností některých komisí. Na Sněmu byly velké podpisové akce a mnoho slov o jejich budoucí činnosti. Činnost naší ZO je na dobrovolnících a děkujeme KDM za metodické vedení, včasné a důležité informace a za jasná dotační pravidla. Kolem letošní registrace byl velký rozruch (nevím, zda ze strany ÚVR či pouze jednotlivých členů, nebo kanceláře ÚVR) a naše ZO nemá doposud vyřešený problém, který nevznikl naší vinou. Přivítala bych vstřícnější spolupráci ze strany ostatních komisí a zároveň kanceláře ÚVR i vlastní ÚVR. Co tam dělají, když ani předseda nemá přehled o struktuře a činnosti svazu. Za sebe mám pocit, že jako „starý ochránce“ pouze platím příspěvky. Knihy, které dostáváme darem od kanceláře jsou sice krásné,ale kdybychom si mohli vybrat, zvolili bychom jinak. Závěrem jen, že člověku se líbí tam, kde funguje spolupráce a vstřícnost mezi lidmi a má pocit, že jeho činnost je přínosem a má smysl. Táňa Houdková ;-)

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin