Setkání s Liborem Ambrozkem

obrazek Jednoho dne mi poštou přišel dopis. Pečlivě jsem si ho přečetla. Jednou, dvakrát, třikrát – ve své podstatě prosba o vyjádření. Poté jsem se pozastavila nad tím, kým byl poslán. Vzala jsem to jako svou povinnost na dopis reagovat. Jen mi nevyhovoval obsah, který tam je napsán a to vyjádření emailem. Dopis ve mně vzbudil dojem, že autor není příliš zasvěcen do této problematiky a tudíž jsem si nebyla zcela jistá, zda je opravdu psán a podepsán panem Ambrozkem. Neváhala jsem tedy a domluvila si telefonicky schůzku právě s panem Ambrozkem…

Do telefonu mi bylo nabídnuto setkání s někým jiným, což jsem několikrát odmítla a zdůraznila, že budu mluvit pouze s tím, kdo mi dopis poslal. Bylo mi přislíbeno dojednání schůzky a upřesnění jejího konání telefonicky. Čekala jsem, čekala,… až už mi přišlo, že se na mě zapomnělo a tak jsem několikrát volala a nakonec se i smluvené schůzky dočkala. Termín 10.5.2007 v 17 hod.

Také jsem si dojednala schůzku i ve SMOP s Michalem Kulíkem. Tam to takový problém nebyl – jedno zavolání, ihned domluvený termín a čas. Schůzka s panem Michalem Kulíkem se opravdu uskutečnila ve slíbeném termínu i čase. Chtěla jsem znát jeho názor na doručený dopis a položila mu pár otázek, abych se v dané problematice lépe orientovala. Ze schůzky jsem měla dobrý pocit a hlavně jsem se ujistila v tom, že to, co si o tom myslím, si nemyslím jen já.

Konečně nastal pro mne dlouho očekávaný den 10.5.2007 v 17 hod. Před Kancelář ÚVR přišlo pár lidí, kterých se to také týká, podpora to byla nádherná. Sešli jsme se tam asi po 16.30 hod., domluvili se, že na schůzku půjdu jen já a požádám pana Ambrozka o to, jestli by se nemohli k naší diskusi přidat i ostatní. Všichni souhlasili a byli připraveni i na to, že se jednání možná nezúčastní. I přes to přišli, vytrvali a za to jim patří velké DÍKY. Když jsem na hodinkách měla 17.00 hod., zazvonila jsem. Po chvilce přišel pán, který říkal, že o žádné schůzce neví, ale že to není směrodatné a že to vše zjistí a všechny nás pozval dál. Čekali jsme asi do 17.15, kdy doběhl udýchaný pán překvapený z toho, kolik nás tam je. Nepoznala jsem ho, představil se jako Martin Dušek. Pro mě jméno, které si teď už budu pamatovat, ale přiznám se, že jsem nevěděla, kdo to je a už vůbec, proč přišel. Tvrdil mi, že má se mnou smluvenou schůzku, ale jen se mnou.

Nezabývala jsem se vysvětlováním, proč je nás tam více, protože jsem byla dost překvapena. Souhlasila jsem s tím, že schůzku mám sice sjednanou pouze já, ale určitě ne sním. Říkal že to není možné a já říkala, že jsem si dojednávala schůzku s panen Ambrozkem a určitě ne s ním (jen teď pro vás píši, že jsem si s ním ani schůzku domluvit nemohla, protože jeho jméno mi bylo cizí. Jsem si jistá, že jsem ho nemohla tudíž vyslovit při objednání schůzky, protože i jméno pana Ambrozka jsem četla z dopisu – ach ta má paměť na jména ;-) ). Pan Martin Dušek zavolal někomu, kdo údajně schůzku domlouval a dal mi ho k telefonu. Z hovoru vyplynulo, že je podřízený pana ředitele Duška a že od začátku mi schůzku domlouval opravdu s ním. Výměna názorů nevedla nikam, každý jsme měli svou pravdu.

Pan Dušek mi nabídl, že si můžeme o problému popovídat spolu, což jsem rázně odmítla a trvala si na svém, že budu jednat pouze s tím, kdo mi poslal dopis, tedy s panem Ambrozkem. Po chvilce slíbil, že se mi do dvou dnů ozve a schůzku mi sjedná. Snad konečně s tím správným člověkem… Bylo nás tam hodně, co tuto větu slyšeli.

Poděkovala jsem, podívala se na stůl, kde ležel nepoužitý diktafon a teď jen doufám, že se opravdu někdo ozve a že se snad i dočkám schůzky s panen Ambrozkem, když nás všechny tak žádal o to naše vyjádření, které mu chci poskytnout. Také vím, že jméno Ing. Martina Duška už niky nezapomenu a vážím si toho, že na schůzku přišel, i když tam být neměl. Ale kdo ví, jak to tam u nich vlastně všechno s tou domluvenou schůzkou bylo.

Myslím si, že by se nad tím dopisem L.Ambrozka mělo pozastavit více lidí, protože HALÓ LIDI, JEDNÁ SE O VÁS BEZ VÁS! Jestli si vážíte toho, co pro nás SMOP dělá, nečekejte už opravdu na nic a reagujte na dopis, který poslal pan Ambrozek. Proč ničit něco, co funguje! Přiznejme si všichni, že bez jejich podpory by se nám hůře pracovalo. My potřebujeme je a oni teď NÁS. JE ČAS VĚCI ŘEŠIT A NÉ JEN PŘIHLÍŽET!

ZO ČSOP Setkání – Simona Kautská

Do redakce Depeše.cz doputoval shora uvedený popis skutečných událostí – vzhledem k aktuálnosti jsem se rozhodl podělit se s jeho obsahem i s vámi. Věřím, že stojí za zamyšlení.

««« Předchozí text: Kdo je nadřízený? Následující text: Web - 08/01. Klenice Mladá Boleslav »»»

Michal Kulík | 15. 5. 2007 Út 07.00 | Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 905x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin