Další elektrárna na Orlíku?

Orlická přehrada Záměr vybudovat přečerpávací vodní elektrárnu má krajský úřad, obce u přehrady o tom zatím nevědí.

Solenice – U Orlické přehrady by mohla být postavena přečerpávací vodní elektrárna. Tato informace překvapila jak obyvatele obcí v okolí vodní nádrže, tak i firmu ČEZ, které patří elektrárna na Orlíku.

„Nikdo s námi nejednal. Osobně si nedovedu představit místo, kde by mohla být nádrž pro přečerpávací elektrárnu. Tak vhodné podmínky, jako třeba u Štěchovic, u nás nejsou,“ řekl starosta Solenic Ladislav Vrtal. Ten shodou okolností čtyřicet let pracoval v elektrárně Orlík.

O připravovaném projektu neví nic ani Ivana Vejvodová z tiskového oddělení společnosti ČEZ. „Projekt, který projednávali středočeští zastupitelé, není dílem Skupiny ČEZ. My v tuto chvíli žádný projekt na výstavbu přečerpávací vodní elektrárny na Orlíku nemáme,“ uvedla Vejvodová.

Projekt připravuje krajský úřad

O tom, že existuje plán na další vodní elektrárnu u Solenic, informoval před několika dny mluvčí středočeského krajského úřadu Martin Kupka. „Jde zatím jen o předběžný záměr. Středočeský kraj by zdroj energie, jehož smyslem by bylo předcházet kolapsům energetické sítě, potřeboval,“ vysvětlil Martin Kupka.

Na plánu vybudovat přečerpávací elektrárnu u Orlíka pracuje společnost REA Kladno. Středočeští radní firmu pověřili, aby o projektu dál jednala, mimo jiné s energetiky.

„Navrhli jsme výstavbu přečerpávací vodní elektrárny jako jedno z řešení, které by předešlo případné kritické situaci. Žádné další kroky jsme zatím nedělali,“ uvedl ředitel firmy REA Kladno Karel Trnobranský.

Kde by elektrárna byla, není zatím jasné

„Kdy by se měla elektrárna stavět, kde by měla vzniknout horní nádrž a kudy by mělo vést přečerpávací potrubí, není zatím jasné,“ dodal mluvčí Martin Kupka.

Jak funguje přečerpávací elektrárna? V době, kdy je v síti menší zájem o elektřinu, spotřebovává energii tím, že čerpá do výše položeného zásobníku vodu. Tuto nashromážděnou vodu je pak možné okamžitě využít v kritických okamžicích, kdy roste zájem odběratelů o elektrickou energii.

V současné době jsou v Česku dvě přečerpávací vodní elektrárny. V Čechách je to elektrárna Štěchovice II, která má maximální výkon 45 megawatů. Na Moravě jsou to Dlouhé Stráně, které mohou ve špičce dodat až 650 megawatů.

Pro porovnání elektrárna na Orlické přehradě, která je co do výkonu i objemu zadržované vody největší nádrží Vltavské kaskády, může dodat až 360 megawatů elektrické energie.

A jaké je soužití místních obyvatel s již fungující přečerpávací vodní elektrárnou?

Podle starostky Štěchovic Miloslavy Vlkové stavba nijak nezasahuje do života obce pod ní. „Elektrárna je zcela tichá, nijak nevnímáme, kdy je v provozu. Nepozorujeme ani nějaké výrazné kolísání hladiny vody v řece pod přehradou,“ řekla Miloslava Vlková. Slova štěchovické starostky potvrzuje i Ivana Vejvodová ze společnosti ČEZ.

„Přečerpávací elektrárna ve Štěchovicích nezpůsobuje žádný hluk, který by se šířil do okolí. Turbína je umístěna v jámě asi pětačtyřicet metrů pod zemí vedle řeky. Elektrárna je poměrně nová, na místě původní byla vybudována v roce 1996. Kolísání hladiny je u každé přečerpávací elektrárny, ale vzhledem k tomu, že ve Štěchovicích je spodní nádrží řeka, pak toto kolísání není významné,“ sdělila Ivana Vejvodová.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – střední čechy (střed)
Autor: FRANTIŠEK J. KUBÍK

««« Předchozí text: Na Orlíku by mohla vzniknout nová elektrárna Následující text: Nechtějí žít vedle monster »»»

-MB- | 30. 6. 2006 Pá 11.47 | Co se píše | trvalý odkaz | tisk | 4205x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

  Gravatar povolen.



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jsem robot?

Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin