Velrybářům ku pomoci

hlasovani Politické velrybaření, tedy předvolební nábor „mrtvých duší“ k suverénní volbě konkrétních politiků uvnitř dvou největších politických stran, je poměrně dobře popsaný, téměř již běžný jev v tuzemském životě (bližší např. zde nebo třeba zde). Jak jsem se však na loňském Sněmu ČSOP dozvěděl, tak i něco podobného se děje i uvnitř našeho slavného spolku – tak alespoň naznačil vševědoucí ředitel Kanceláře ÚVR, který prohlásil něco v tom smyslu, že počet členů v kolektivech MOP registrovaných ve SMOP nemohl zkontrolovat, že s těmi počty je to tedy nejisté,… a proto Sněm následně schválil převelice moudré řešení. Inu, když jde o znechucování činnosti aktivních a úspěšných, i ti Mopíci jsou najednou dobří.

Když opominu zcela průhlednou pomluvu Sdružení MOP (počty Mopíků byly do Kanceláře nahlášeny bez znalosti ostatních počtů členů a tedy nemohly nijak ovlivnit počty delegátů z jednotlivých krajů) a úplnou nesmyslnost přijatého řešení Sněmem, tak existuje mnoho jiných a mnohem úspěšnějších cest, jak počty delegátů na Sněmu elegantně a čistě v duchu stanov ovlivnit. Abych vytvořil stejné podmínky všem těm, kteří si touto cestou chtějí zajistit vyšší počet spřízněných duší na Sněmu, tedy silnější pravděpodobnost zvolení a i následně větší krajské zastoupení v ÚVR, raději ty zcela základní metody zde veřejně popíši. Samozřejmě, jsou i další běžně používané možnosti, na ty však každý hloubavější jistě přijde sám.

Příští Sněm bude v roce 2012, takže rozhodné počty členů pro volbu delegátů budou k 31.12.2011. Ano, do Sněmu je ještě daleko, ale je dobré nepodcenit přípravu, opis telefonních seznamů vyžádá trochu času. Ale, abych nezdržoval, zde jsou tři elementární postupy, které by každý úspěšný Svazový bafuňář měl rutinně zvládat:

  1. Být registrován ve více ZO – pravda, tato metoda stojí něco peněz v členských příspěvcích (na rozdíl od následujících, které jsou prakticky beznákladové), ale na druhou stranu: ještě nikdo nikdy neřešil toto Xnásobné členství. Zejména u členství v základkách ve dvou či více krajích je pak posilování dvou (či více) krajů velmi zajímavé. Případným námitkám lze snadno oponovat, že Stanovami je zaručeno každému členu (t.j. tomu, který na základě přihlášky byl přijat členskou schůzí a uhradil členské příspěvky – viz §5, odst. 1a) „požívání členských výhod“ (§6, odst. 1a), mezi něž se počítá i známé „volit a být volen“ (§6, odst. 2). Mezi námi: sám jsem byl několik let současným členem více ZO a takových je mezi nynějšími členy ÚVR více (a to i těch „vícekrajových“).
  2. Rodinné členství – rodina je ve stanovách definována jako „nejméně 2 osoby z jedné rodiny, z nichž alespoň jedna je starší než 18 let“ (§5, odst. 2). Pokud se opomine neoprávněný požadavek 18 let (viz §13 zákona 94/1963 Sb.) a navíc přípustnost registrovaného partnerství ve smyslu zákona 115/2006 Sb., který tento vztah v tuzemsku dává na stejnou úroveň jako rodinu, tak je zde opět velké pole pro fantazii, protože dle stanov mají „všechna práva všichni členové rodiny“ (viz §6, odst. 6), tedy i právo volit a být volen. Prakticky: za jeden rodinný členský příspěvek lze vlastně zaregistrovat hromadu dětí, včetně kojenců (do 6 dítek to asi nikoho nepřekvapí) a vzhledem k zákonné mezigenerační vyživovací povinnosti (§§ 88 a 89 zákona 94/1963 Sb.) lze dovodit, že do „rodiny“ může patřit i poměrně košatý okruh dospělých osob (o dalších možnostech typu „…my jsme Valaši, jedna rodina…“ ani nemluvě). To pak počet členů krásně narůstá a tím se opět zvyšuje počet voličů v ZO, kraji, na Sněmu,…
  3. Děti v kolektivech MOP nahlášené do Kanceláře ÚVR – úplnou třešničkou na dortu, kuriosní důsledek zmateného rozhodnutí ÚVR v lednu 2010 na základě návrhu a nátlaku ředitele Kanceláře jsou pak jména a adresy dětských členů v kolektivech MOP „povinně“ nahlašované do Kanceláře ÚVR. Protože tito „členové–nečlenové“ neplatí do Kanceláře členské příspěvky (a tedy vlastně podle stanov stejně nejsou členy), nic nebrání si děti „někde sehnat“ (ve škole, v jiném spolku, na internetu,…), prohlásit je za členy kolektivu MOP (nebo klidně i fiktivní kolektivy se stovkami nacionálií vygenerovat) a tím zcela zdarma uměle zvýšit počet členů. Přímo sen všech velrybářů: bez jakýchkoliv nákladů pohodlně navýšit počet členů nade všechny meze a pak již jen pohodlně, vesele, legálně,… „být volen“.

    Věřím, že tyto tři základní postupy umělého navyšování počtu členů v ČSOP alespoň trochu pomohou začínajícím svazovým činovníkům (ti zkušenější mají v rezervě ještě další postupy). Zda v získávání „svých pravověrných voličů“ na příštím Sněmu či k zamyšlení se nad Stanovami a rozhodováním ÚVR, již ponechávám na nich.

««« Předchozí text: Jde to! Následující text: Výkřiky do tmy »»»

Michal Kulík | 22. 4. 2010 Čt 19.44 | Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 743x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Tento text již nelze dále komentovat.
Tento WEB tvoří skupinka autorů. Web využívá systému RS2. Spuštěno 2.3.2007 pod ISSN 1802-4459. Kam jinam?   Admin