Revizní orgán...

Ve většině archaických spolků (tedy zejména těch vzniklých před rokem 1989 a mající více než 50 členů) je jakousi tradicí ustanovovat „revizní orgán“, který by měl patrně hlídat „dodržování zákonů, stanov a morálky“. Zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanů žádnou takovou instituci uvnitř občanského sdružení nepožaduje a jde tedy o zjevně přežívající projev bolševické nedůvěry vůči lidem („důvěřuj, ale prověřuj“) vycházející patrně z předpokladu, že by měl jakýsi vševědoucí revizor místo kloudné činnosti stále nad někým neustále bdít a občas varovně vztyčit prst či navrhnout „kárná opatření“. V současném občanském sdružení, kdy je zejména v neziskovém sektoru ekonomická, právní,… agenda náročná i pro profesionály, je tento přístup obzvláště směšný.

V ZO a ÚZC je „vrchním“ revizorem vlastně členská schůze jako nejvyšší orgán subjektu s právní subjektivitou. Tento orgán může ve složitějších situacích a kdykoliv ze svého středu zvolit „kontrolní orgán“ či se obrátit s žádostí o facilitaci prakticky na kohokoliv důvěryhodného (poznámka: ne tak v ČSOP, kde se do případných sporů uvnitř subjektů (popř. mezi dvěmi subjekty) násilím vlamuje Ústřední kontrolní a revizní komise. Zda-li je pro zúčastněné dostatečně erudovaným a důvěryhodným orgánem nechávám raději bez komentáře). Z tohoto pohledu plyne i moje jednoznačné stanovisko: „klasický“ revizní orgán uvnitř subjektů občanských sdružení je zcela zbytečný, protože tento bachařský přístup je dávný přežitek. Každý spolek musí být vybudován na důvěře lidí v sebe navzájem, ve zvolené vedení,…– bez důvěry nelze dlouhodobě provádět žádnou činnost.

Na ústřední úrovni je situace obdobná. Sice se domnívám, že i ÚKRK je zbytečná (členové ÚVR, nezávislý auditor či profesionální facilitátor je rozhodně důvěryhodnější než laická „nezávislá“ ÚKRK), leč delegáti Sněmu mají názor poněkud jiný a v duchu tradic si ústřední revizní orgán přejí, takže budiž. Delegáti zjevně vycházejí z konstrukce, že ÚVR je volena Sněmem a tedy Sněm vlastně představuje obdobu „členské schůze“ v ZO, a proto Sněm volí i jakýsi „kontrolní orgán“ ÚVR s mandátem shodným jako „kontrolovaný“ orgán (po mnoha desetiletích strávených v rozličných orgánech mnoha různých spolků se této naivitě již jenom podivuji).

Pokud tedy již ÚKRK máme, co by měla dělat? Pokud by ÚKRK chtěla být opravdu činná, tak na své úrovni má obrovskou šanci se realizovat v těchto hlavních oblastech:

1. provádět důslednou kontrolní činnost vůči ÚVR – například: plní se usnesení vlastní a Sněmu?, pracují odborné komise nebo jsou jen fiktivní?, jsou dodržovány stanovy a všechny směrnice, zejména pak Organizační a jednací řád ÚVR?, jak a kým je kontrolováno čerpání rozpočtu ÚVR?, v čem by šly všechny důležité dokumenty vylepšit? (poznámka: ale tak, aby z toho nebyl další paskvil – viz poslední úpravy stanov provedené pod diktátem předsedy ÚKRK),…
2. zajímat se o činnost Kanceláře – prozatím se ÚKRK zabývala jen auditem hospodaření (to je však dáno stanovami a jde tedy vlastně o automatickou záležitost) a vyloženými prkotinami typu „zda jsou správně uložena razítka“ (= zásadní nález z roku 2006). ÚVR ani jeho předsednictvo činnost Kanceláře v podstatě nezajímá (v nejhorším má ředitel KÚVR vždy po ruce oblíbené výmluvy typu „nejsou lidi, není čas, nejsou peníze, tohle neuděláme,… tak mně vyhoďte“) a právě proto je zde pro ÚKRK obrovské pole působnosti. Co by tedy ÚKRK mohlo zajímat, je například: jsou členové spokojeni s činností Kanceláře?, jsou dodržovány všechny vnitřní směrnice?, jak jsou využívány členské příspěvky a sponzorské dary?, je práce Kanceláře personálně, finančně, časově,… efektivní a optimální?, věnuje se Kancelář činnostem, které ji dle stanov náleží?, jsou tiskové (internetové) výstupy korektní (pravdivé, v souladu s rozhodnutím ÚVR,…)?,…
3. provádět osvětu ZO a ÚZC – v obecné rovině by ÚKRK měla všechny články Svazu upozorňovat na všechna úskalí spolkového (lépe však i právního, ekonomického,…) života třeba prostřednictvím papírových Depeší. Toto se dosud neděje a zatím se prý radí výhradně „privátně“ – tj. když se ZO na něco zeptá, tak je pouze jí odpovězeno (škoda, stejný problém možná trápí více ZO a zveřejněním by se jistě předešlo mnoha budoucím problémům). Příkladů obecných problémků by jistě šlo nalézt spousta, zde jen drobné ukázky: může ZO půjčit peníze jiné neziskovce a za jakých podmínek?, může individuální člen být delegátem Sněmu?, jakou činnost má vlastně vykonávat revizor v základce?, může být rodinný člen činovníkem Svazu?, jak zlikvidovat 10 let starou účetní dokumentaci?, jak postupovat, když bývalá hospodářka vedla účetnictví v programu a nová má program jiný?,…
4. nevstupovat do vnitřních sporů v ZO a ÚZC – ÚKRK by neměla řešit „vnitřní“ problémy uvnitř článků Svazu a zásadně ne, když jeden „nespokojený“ člen napíše stížnost (= udání, bonz,…) do „Prahy“ (poznámka na okraj: pár takových jsem četl a bylo to lidsky ubohé, odporné a jen dokreslující psychický stav a úroveň pisatele). Prakticky všechny vnitřní „rozbroje“ jsou řešitelné pokojnou dohodou uvnitř (kde se pere špinavé prádlo?) a jedině za podmínky, že všichni zúčastnění souhlasí, lze přizvat kohokoli jako zprostředkovatele „mírového řešení“ (to však nutně nemusí být ÚKRK!).

Zajímavou oblastí jsou pak spory článků Svazu s okolím či (bohužel) s jinými články. Osobně se domnívám, že ÚKRK nesmí být prodlouženou rukou nějakého článku (ÚVR nevyjímaje) a tedy by se neměla podílet na řešení, její role je poněkud jiná: ÚKRK by měla pouze dohlížet, zda jsou buď u všech zúčastněných (případ sporů uvnitř Svazu) a nebo alespoň našeho článku dodržována „pravidla hry“ (nečestné vítězství není vítězstvím a vždy se to později vymstí).

Aktuální kauzu, kdy předseda ÚKRK nejprve v roli revizora provedl v jednom článku hloubkovou revizi (a tím prý vytěžil všechny „zajímavé“ informace) a posléze ve sporu s tímto článkem před soudem zastupuje protistranu, považuji za čítankovou ukázku střetu zájmu a nechávám na čtenáři, ať si úsudek udělá raději sám.

Již z tohoto stručného nástinu plyne, že když už ÚKRK existuje, tak může i v laickém obsazení dělat spoustu užitečné a hlavně konstruktivní práce pro Svaz. Záleží jen na ni a na schopnostech + odvaze jednotlivých členů. Samozřejmě, je také možnost upadnout po vzoru Blanických rytířů do hlubokého spánku a čekat „až je někdo povolá k činnosti“… tuto variantu však ponechme v říši pohádek, že.

««« Předchozí text: Nové stanovy Následující text: Zářijové jednání ÚVR »»»

Michal Kulík | 26. 7. 2009 Ne 12.00 | Ze života Svazu, Pohled přes plot | trvalý odkaz | tisk | 8081x