S příchodem zimy není nic
lepšího než zabrouzdat v archívu letních her a zahřát se představou
svítícího slunce a blyštivé vodní hladiny. Vodní město je název hry,
která vznikla v roce 1997 na letním táboře, kdy nás sužovalo vedro
celých 14 srpnových dnů. O hry ve vodě nebyla ten rok opravdu nouze.
Předem by bylo dobré říci abyste v případě zájmu o tuto hru začali shánět duše od traktoru a nenápadně ze svých příbytků sebrat pár povlaků na peřiny.
Základní informace o hře
Typ | soutěž, představení |
Fyzická zátěž | střední až vysoká, vyžaduje dobré plavce |
Psychická zátěž | žádná |
Příprava | 1 hodina |
Lidí na přípravu | 2 |
Doba hraní | 2 – 4 hodiny |
Lidí na hru | 2 |
Počet hráčů | únosný počet skupin po 6–10 lidech |
Věk | od 10 let |
Prostředí | vodní nádrž, rybník (délka 200–500m) |
Denní doba | den (noční varianta pro otrlé by vyžadovala slušné osvětlení) |
Roční doba | léto pro blázny i v zimě |
Materiál | pro každou skupinu jedna duše z traktoru, jeden povlak od peřiny, 40 nafukovacích balónků, úředníka a seznam věcí na předvádění |
Cíl hry | koordinace činnosti skupiny ve vodě, schopnost odhadovat, fantazie |
Zdroj | vlastní výroba – Iva Synovcová |
Legenda
Šílený vědec, který léta pracuje na vynalezení tabletky věčného života a krásy, vysílá po širokém a dalekém okolí své pomocníky a láká širokou veřejnost aby tabletku vyzkoušeli. Nic není zadarmo a pilulka je dostupná pouze ve Vodním městě a to ji nevydá zadarmo.
Pravidla
Po rozdělení do skupinek, které proběhne u břehu vodní ploch, obdrží
každá skupina duši od traktoru a povlak na peřiny. Aby byl povlak co platný
je potřeba získat balónky. Pro ty je potřeba doběhnout na místo vzdálené
dle fyzických možností hráčů (cca 200 – 400 m) je optimální
vzdálenost. Balónky se samozřejmě nosí po jednom Balónky je nutné
nafouknout a nacpak do povlaku do peřiny.
Z každé skupiny vybereme po 2 zástupcích, kteří se nezúčastní hráčské části. Jedna osoba ze dvou vybraných, zůstane na jednom břehu a bude vyčkávat. Druhý zástupce vezme duši a převeze se s ní max. o 200 – 300 m dále. Ostatní členové týmu mají za úkol vyrazit na úřad pro seznam věcí na předvádění. Cesta za úředníkem může být libovolně pestrá, naše vypadala cca takto:
- přeprava po jednom přes zátoku pomocí cejchy s balónkama
- po vylodění na druhém břehu 500 m cesta po dvojicích se svázanýma vnitřníma nohama
- značně nevlídný úředník (kdo ví co si vymyslí) nám nakonec dává vylosovat 3 věci ze seznamu na předvádění – např. ponorka, autobus, rozhledna, strom ve větru (dle schopností a hráčské vyspělosti hráčů)
- cesta od úředníka probíhá již v rozvázaném stavu a končí u duše na vodní hladině kam se všichni co byli u úředníka, musí dostat
Přichází zlatý hřeb hry a to předvádění vylosovaných věcí na duších na vodní hladině. Člen skupiny, který stojí na břehu dostane znamení, že má napnout maximálně své zraky a pokoušet se uhádnout co předvádí jeho tým na duši. Zapisuje jednotlivé předváděné věci.
Vyhodnocení proběhne jednoduše a to počtem uhodnutých věcí. Ten kdo vyhraje získá od šíleného vědce pilulku, která samozřejmě nefunguje (ostatně jako všechny jeho předchozí pipulky).
Vlastní zkušenosti
Pozor na to, že předvádění staveb z velké dálky činí problémy při poznávání. Vzdálenost je možné proto při hře variabilně měnit.
««« Předchozí text: Svaz má nový web Následující text: Co se dozvíme od dětí »»»
Honza Koukl | 3. 12. 2007 Po 07.00 | Náměty pro vás | trvalý odkaz | tisk | 1029x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářK textu nebyl napsán žádný komentář.