Stráž ochrany přírody

obrazek Mnoho členů Svazu je zároveň dobrovolnými či profesionálními členy stráže ochrany přírody ve smyslu zákona 114/90 Sb. – není ostatně divu, činnost ČSOP a SOP je velmi blízká (a z toho také plyne, že nás neznalá veřejnost či novináři mnohdy zaměňují). Činnost strážců (tedy typických terénních pracovníků) je fyzicky i psychicky velmi náročná, bohužel stále nedoceňovaná a navíc veřejností vnímaná spíše negativně („to jsou ti, co nám napařili pokutu, sotva jsme si kousek za Luční boudou rozdělali pořádný oheň…“). Jde-li nám však o přírodu, musí nám také jít o její stráž – ostatně, za oceánem si tuto souvislost již dávno uvědomili.

obrazek Minulý týden proběhlo čtyřdenní jednání Asociace strážců přírody CHÚ ČR (občanské sdružení dobrovolných i profesionálních strážců ochrany přírody v NP a CHÚ a ostatních zájemců, jenž vzniklo v roce 1998 a kupodivu nemá příliš členů), kterého jsem se krátce zúčastnil. Kromě řady zajímavých (leč pro netrénovaného náročných) terénních exkurzí v Českém Krasu a vyloženě pracovní části (prezentace jednotlivých správ, odborné přednášky, valná hromada Asociace,…) byly velmi zajímavé dva výrazné bloky, u kterých se heslovitě zastavím.

obrazek Na jednání byli přítomni dva zástupci slovenské Asociáce strážcov CHÚ Slovenska, kteří poměrně poctivě (= otevřeně) popsali současnou (= nelehkou) situaci v profesionální terénní ochraně přírody na Slovensku. Raději to zde nehodlám popisovat, tajně totiž doufám, že jde o jen o krátkodobý výkyv… Zájemcům doporučuji osobní kontakt, neformální setkání řekne více než oficiální vládní komuniké či poměrně krotké internetové stránky.

Velmi zajímavá však byla prezentace programu Junior Rangers, tedy česky řečeno „mladých strážců přírody“ (jinak řečeno „strážního dorostu“), kdy se na několika správách CHÚ již nyní ověřuje práce s dětmi, jako budoucími strážci přírody. Tato myšlenka je zase velmi blízká některým kolektivům Mladých ochránců přírody (zejména těm, které působí poblíž správ CHÚ) a tak asi nepřekvapí, že již několik našich kolektivů MOP podobný program realizuje.

obrazek Co říci závěrem? Na jednání byl zcela neoficiálně pracovník MŽP (což mi nepřipadá jako projev přílišného zájmu ze strany „státu“) a ani nikdo z „vedení ČSOP“. To nepovažuji za dobré, naše cíle jsou velmi blízké a tak nevidím žádnou překážku v bližší spolupráci. Věřím, že časem nalezneme společnou řeč i na té nejvyšší úrovni. Nejcennější tuzemská příroda za to určitě stojí.