ČSOP a větrníky

V rubrice „Co se píše“ jsme uvedli několik článků týkajících se větrných elektráren. A protože se o problematice větrných elektráren v ČSOP příliš nemluví, optali jsme se několika členů Komise ochrany přírody na jejich soukromé názory na využití energie z větru.

Jak vidno, problematika je to složitá, ale na základě odpovědí, které nám dorazily si jistě uděláte názor sami.

Článek byl doplněn o odpovědi M. Duška

Za redakci děkuji osloveným za poskytnuté odpovědi.

Otázky

1. Myslíš, že lze stavět větrné elektrárny tak, aby nenarušovaly ráz české krajiny?
2. Považujes větrné elektrárny za perspektivni zdroj elektricke energie?
3. V případě, že by investor chtěl stavět větrné elektrárny v místech, kde působí tvá ZO ČSOP, bránili byste se jejich výstavbě?
4. Myslíš, že by se ČSOP měl angažovat v problematice alternativních zdrojů energie?

Otázky byly zaslány vytipovaným členům Komise ochrany přírody ÚVR ČSOP mailem a mailem dorazily i odpovědi, jedná se vždy o soukromé názory respondentů a ne o nějaký „oficiální“ názor ČSOP.

Odpovědi Romana Bartáka

Ahoj Michale,

v prvé řadě musím říci, že se nepovažuji za osobu kompetentní pro oblast alternativních zdrojů energie ani pro oblast ochrany krajinného rázu. Má specializace je zaměřená spíše na praktickou ochranu přírody, strategické plánování v oblasti ochrany přírody, neziskového sektoru a částečně i regionálního rozvoje, dále pak na financování těchto oblastí. Přesto ti odpovím, ber to ovšem pouze jako můj názor, pro „fundovanější“ odpovědi bych doporučil se obrátit na někoho kompetentnějšího:

1. Větrné elektrárny lze stavět i tak, aby zásadně nenarušovaly českou krajinu. Posouzení umístění musí být ovšem vždy individuální, s důrazným ohledem na předměty ochrany daného území.
2. Osobně považuji větrné elektrárny za perspektivní doplňkový zdroj elektrické energie, za předpokladu vyloučení všech významných negativních vlivů a s přihlédnutím na ekonomickou stránku věci.
3. Apriori ne, záleželo by na individuálním posouzení záměru, především ale: naše ZO se nevěnuje ve svém zájmovém území správním řízením (tomu se zde dlouhodobě úspěšně věnují jiné ZO, NNO a SCHKO Beskydy)
4. Myslím že ano, některé ZO se tomu již věnují.

Roman Barták je předsedou Komise ochrany přírody ÚVR ČSOP, žije v Ostravě a je členem a zaměstnancem ZO ČSOP Salamadr působící v Beskydech

Odpovědi Libora Tandlera

Ahoj Michale,

omlouvám se, jestli Tě zklamu, ale necítím se být kompetentní vyjadřovat se do veřejných (internetových) zdrojů k problematice v níž se necítím být odborníkem. Větrné elektrárny jsou jistě odborně složité a citlivě vnímané téma, svůj názor samozřejmě mám ale je čistě „amatérský“. Odborně se věnuji problematice lesnictví, dendrologie a praktické realizace krajinotvorných opatření, těmto tématům se také snažím prioritně věnovat i v KOP.

S pozdravem

Libor Tandler

Odpovědi Karla Kříže

1. Myslím, že to vzhledem k jejich velikosti a atypickému tvaru není možné. A to nejen u nás, ale vlastně téměř všude. Právě proto je třeba při jejich umisťování postupovat skutečně velice citlivě. Rozhodně špatným řešením, je umisťování jednotlivých staveb, protože to pak budeme mít na každém kopci či sedle elektrárnu nebo pro změnu stožár mobilních operátorů. Za řešení považuji budování velkých větrných farem v rovinatých oblastech. Zde neexistuje měřítko velikosti na rozdíl od pahorkatin, vysočin atd.
2. V těchto věcech se příliš nevyznám, ale vím, že jsou zde problémy s nepravidelností dodávek v závislosti na povětrnostních podmínkách. Myslím si však, že ČR jako prameniště řady evropských toků či jejich přítoků, málo využívá vodní energii. Ta je v porovnání s větrem stálejší a dá se u ní i lépe plánovat.
3. Investorské snahy o výstavbu větrných elektráren na Podblanicku se již objevily a rozhodně se jim budeme bránit. Podblanicko je totiž typickým příkladem krajiny, kde větrné elektrárny z hlediska krajinného rázu způsobí doslova katastrofu. Představ si, že na náhorní plošině kousek od Blaníku, a že prakticky v totožné nadmořské výšce má vyrůst několik větrných elektráren, které vzhledem k tomu, že jejich výška bude 100 – 150, převýší Blaník jako zdejší dominantu o 50 – 100 m. To v oblasti, která se navíc orientuje na příjem z šetrného turistického ruchu bude znamenat katastrofu a značný úbytek turistů.
4. Myslím, že ano. nevím kolik máme fundovaných odborníků, ale minimálně v oblasti propagace máme co dohánět. U větrné energie navíc neexistuje mezi NNO jednota a zatím jsem měl možnost vidět spíše propagační materiály podporující větrné elektrárny. Bohužel.

Karel Kříž je členem Komise ochrany přírody ÚVR ČSOP, je členem ZO ČSOP Vlašim.

Odpovědi Martina Duška

1. Vetrne elektrarny, stavene logiccky na hrebenech hor, narusi raz krajiny vzdy. Je ovsem otazkou, co je vic, zda raz krajiny nebo ziskana cista energie.
2. V podminkach CR nepovazuji vetrne elektrarny (pri pouzivani soucasnych technologii) za perspektivni a zejmena stabilni zdroj energie. Povazuji je za zdroj doplnkovy. Jinak tomu muze byt napriklad v primorskych oblastech apod.
3. Na to se neda odpovedet takto obecne – zalezi na tom, o jake by slo konkretni misto. Jsou lokality, kde bych byl zcela zasadne proti, a jine, kde bych si „vrtule“ dokazal predstavit….
4. Urcite ano, i kdyz to asi nebude hlavni predmet nasi cinnosti. Osobne mam k tomuto problemu pomerne blizky vztah, zajimam se zejmena o slunecni energii a biomasu, ktere povazuji v nasich podminkach za perspektivni zdroje.

Martin Dušek je bývalým předsedou KOP, v současnosti je ředitelem Kanceláře ÚVR ČSOP. Jeho domovská 02/07 ZO ČSOP STŘINAP působí ve Stříteži poblíž Dolních Kralovic.

««« Předchozí text: Web - 01/30. ZO ČSOP Trója Následující text: Jde to! »»»

-MB- | 4. 4. 2007 St 12.56 | Ze života Svazu | trvalý odkaz | tisk | 1116x