Celosvazová konference

konfer Dnes skončila velmi úspěšná jednodenní celosvazová konference – obrovský zájem zcela zaskočil pořadatele (naštěstí se podařilo honem sehnat větší prostory) a účastníků bylo tolik, že program byl hned na místě radikálně změněn a přítomní spontánně vytvořili několik pracovních sekcí, kde se otevřeně projednávaly okruhy plynoucí z vyhlášeného hlavního tématu. V dalším přinášíme nejzajímavější postřehy z náročného jednání, ze kterého si jistě všichni odnesli obrovský impuls do dalších aktivit.

Celá konference byla původně plánována jako monotematická, ale již před zahájením se tvořily vášnivě diskutující hloučky, které později přerostly do 4 pracovních sekcí s velmi nápaditým programem. Bylo na první pohled patrné, že přítomní mají o problematiku značný zájem, jsou otevřeni diskuzi i výměně zkušeností a netají se svým záměrem v této oblasti jít ještě dále, nezůstat pouze u slov. Ačkoliv byla propagace minimální (pořadatelé předpokládali účast pouze úzké skupiny členů a spíše regionální záběr), přesto se zpráva o tak atraktivní problematice, které právě nyní doslova hýbe významnou částí Svazu, bleskem rozšířila a tak dorazilo i mnoho účastníků z okrajů republiky a to i přes poměrně nevhodný termín.

Úvodní slovo přednesl zástupce pořádající základní organizace, který přivítal účastníky a vyzdvihl náš společný cíl plynoucí ze současného stavu Svazu i možností danými Stanovami a aktuální legislativou. Zdůraznil nutnost osobní odpovědnosti každého základního článku za zdárnou realizaci plynoucí ze značného pracovního přetížení profesionálního aparátu ústředí, které opravdu nemůže vše organizovat za články a i odborné rady jej neúměrně zatěžují. Předseda podtrhl nutnost samostatného jednání základek, které by ústředí neměly vytrhávat z jeho činorodé práce, a popřál všem přínosné jednání…

Vzhledem k neutuchající diskuzi přítomných úvodní řeč již nešla dále protahovat a v sále se vytvořily tyto pracovní sekce (užívám názvy podle jejich formálního označení):

bez členů, bez majetku
se členy, bez majetku
bez členů, s majetkem
se členy, s majetkem

A tyto sekce řešily nosné téma celé konference „jak řádně odejít ze Svazu“ – to souviselo s podružnými, ale úzce souvisejícími okruhy („jak ukončit činnost“, „jak přejít do jiného spolku“,…), které však přímo plynuly z hlavního zaměření. Po několika hodinách byly v sekcích probrány různé varianty, zmínily se právní i hospodářské aspekty, někteří účastníci popsaly i dva bloky poznámkami, nejnáročnější sekce hned na místě k operativní výměně zkušeností založila na Facebooku skupinu, jedna sekce se dohodla na vydání sborníku,… bylo to velmi přínosné, bohaté a náročné.

Určitým záporem byl u mnoha delegátů zájem o účast na více pracovních sekcí (tedy jejich „přebíhání“), které zdůvodňovali tím, že se u nich situace rychle mění a tedy potřebují informace z více problematik. Tento nešvar bude řešen pořadateli a věřím, že se vše podaří technicky zvládnout, aby si příště všichni (rušení přítomní a rušící přebíhající) odnesli kladný pocit. Také je smutné, že jediný přítomný zaměstnanec ústředí po půl hodině trvání konference s výkřikem „To bude průser, to bude průser,…“ doslova utekl z jednání – to však necháme k řešení jeho zaměstnavateli.

Celé jednání humorně odlehčila krátká simulační humoreska s výstižným názvem „Kafe kráčí do dveří“ s podtitulem „rozčílené ústředí vysílá likvidátora“. Ta dokonce zcela zastínila výstavku tzv. „vlastnoručních podpisů svazového předsedy“ (součást mnohaleté sbírky jednoho činovníka), které jenom ilustrovaly, že úřední podpis dnes může vyrobit opravdu každý a nemusí být ani příliš gramotný.

Alois Vokurka z pořádající ZO Kverulant ještě stihl všem popřát mnoho úspěchů a s pozdravem „Na shledanou v lepších časech“ ukončil tuto po mnoha letech jedinou celosvazovou konferenci. Po pěti hodinách jsme totiž prostory museli opustit, přesto však neformální diskuse pokračovala v ulicích, vlacích,… i myslích dále…

««« Předchozí text: Únorové jednání ÚVR Následující text: Zlaťák 2012 »»»