Dotační politiku MŽP sleduji a též se jí aktivně účastním (tedy na straně příjemce finančních prostředků) již od roku 1991, kdy jsem sepisoval jeden ze svých prvních projektů. To bylo v těch dávných dobách, kdy slova „výběrové řízení, projekt, závěrečné vyúčtování,…“ voněla jakousi exotikou a kdy bylo ministerstvo „mladé“, úřednictvo ještě nezabydlené ve svých kancelářích, nadšené do pomoci neziskovkám (neboť velká část z nich z neziskového sektoru pocházela) a kdy ministr měl aureolu předrevolučního odbojníka. Doba však neustrnula a když se člověk nyní zamyslí nad „výběrovým řízením MŽP pro NNO“, tak ho najednou jímá mírné rozčarování.
Grantová řízení pro občanská sdružení ze strany státu (tak budu zkráceně nazývat „ústřední orgány státní správy“, zde speciálně ministerstva) nejsou nároková a pokud je tedy stát zruší (či citelně zredukuje, jako tomu třeba bylo v roce 1997 v rámci „úsporných balíčků“), tak nikdo nemůže nic namítat. Stát tím sice ušetří několik miliard, ale většina neziskovek díky grantům vlastně realizuje státní politiku v oblastech, kde stát nemá vlastní prostředky (tedy lidi, organizace,…) a ještě to neziskovky vlastně „pro stát“ dělají výrazně levněji. To je jednak dáno konkurenčním prostředím uvnitř neziskového sektoru (co si budeme nalhávat) a dále požadavkem 30% podílu realizátora na de facto „státní zakázce“ (což by v komerčním prostředí byl požadavek více než podivný).
Také MŽP vypisuje každoročně výběrová řízení pro podporu projektů NNO a postupně se jeho podmínky mění, vyvíjejí. Na tom by nebylo nic divného (nejčastěji tak reaguje na vývoj související legislativy), když se však člověk hlouběji ponoří do podmínek, tak se mnohdy nestačí divit. V současné době jsou třeba aktuální uzávěrky jednotlivých projektů a jen po letmém seznámení s požadavky na vyúčtování (kupodivu jsou veřejně nepřístupné) mne třeba napadly tyto „nejasnosti“:
- v „Rozhodnutí…“ se v bodu 22 píše, že součástí výroční zprávy je i „rozvaha a výsledovka“. Jak má tuto záležitost řešit článek NNO účtující v tzv. „jednoduchém účetnictví“?
- v „Rozhodnutí…“ se v bodu 16 píše, že „…NNO vyhotoví v rámci účetní závěrky vyúčtování dotace v návaznosti na vyhlášku 551/2004…“. Zákon o účetnictví ani vyhláška 551/2004 však neukládá povinnost účetní závěrky do 31.1.. Domnívám se, že vyúčtovaní projektů lze udělat i bez účetní závěrky. Proč tedy MŽP nutí příjemce prostředků udělat účetní závěrku (což je poměrně náročný proces) již do 31.1., když to zákon neukládá?
- v „Rozhodnuti…“ ani v Usnesení vlády 114/2004 není požadavek vyplnění složky „Celkové příjmy a výdaje“ při vyúčtování ve formuláři „???_form“ (stáhnuto ze zaheslovaných stránek). Domnívám se, že požadované údaje (přehled všech soukromých donátorů NNO) jednak souvisejí s účetní závěrkou (viz předchozí nejasnost), dále budou uvedeny ve výroční zprávě a navíc vůbec nesouvisejí s realizací daného konkrétního projektu. Nemluvě o tom, že požadavek veřejně uvádět všechny donátory nesouvisející s realizací podpořeného projektu považuji za neoprávněný. Proč MŽP tyto údaje vyžaduje? Proč nepostačuje uvést výhradně donátory související s realizací projektu?
- v Usnesení vlády 114/2004 se naopak požaduje uvádět „Celkové příjmy a výdaje“ pouze v bodě 8 žádosti o dotaci a nikoliv v jejím vyúčtování. Proč MŽP opět vyžaduje nadbytečné údaje?
- při vyhlášení výběrového řízení nebylo dosud jasné, co bude požadováno při vyúčtování. Proč to MŽP nedokáže uvést již při vyhlášení, když to jiné ústřední orgány státní správy zvládají?
- málokterá NNO v gesci MŽP využívá pseudovýhod zákona o dobrovolnické službě (198/2002 Sb.) – je tedy nepochopitelné, proč MŽP na něj klade neustále důraz (a raději neusiluje o jeho inovaci) a tím tedy vůbec nepodporuje nadšence, kteří dobrovolně „pracují pro přírodu“ v rámci své organizace. Při známých problémech tohoto zákona je tento postoj nepochopitelný.
Celkově to na mne děla dojem, že v mnohaletém horizontu výběrová řízení MŽP svými neustále stoupajícími nároky jak na podání, tak na vyúčtování projektů čím dál více podporují téměř výlučně profesionální NNO, kde je dostatek pracovníků zvládajících kvalitně „odadministrovat“ projekt (a kteří jsou navíc na projektech většinou „existenčně závislí“). V současné době se zdá, že MŽP již nejde o vlastní realizaci aktivit, ale spíše o zvládnutí byrokratických bariér → tím jsou vyřazeny „nadšenecké“ (amatérské, laické,…) aktivity nemajetných NNO, kterých je však v gesci MŽP většina, stejně by žádaly o „pár stokorun“ a jejichž činnost je nezastupitelná… To ostatně dokládá prosté srovnání: v roce 2007 bylo úspěšných pouze 13 subjektů ČSOP (projekt jich podalo jen 22) a v roce 1997 bylo grantově podpořeno 44 subjektů ČSOP (počet podaných projektů se mi nepodařilo dohledat).
Z toho celého plyne jediné: MŽP čím dál více podporuje skryté formy profesionalizace NNO, tedy vlastně latentní podnikatelské subjekty. Dotační systém proto vyžaduje buď výrazné zjednodušení (t.j. odstranění byrokratických obstrukcí) a nebo rovnou (ostatně tak, jako je tomu v mnoha krajích) výběrové řízení „otevřít“ pro kohokoliv (což však pro NNO nepovažuji za přínosné).
PS: Hlavní body tohoto příspěvku jsem též zaslal MŽP a již za půl hodiny od odeslání mailu telefonoval příslušný pracovník… Příjemně jsme si popovídali, ale ani jeho popis „proč to tak musíme dělat“ (pracnost s jakýmsi dohledáváním, nálezy NKÚ, povinnost zápisu do CEDRu,…) mne nepřesvědčil – zkušenosti z jiných ministerstev máme totiž úplně jiné.
««« Předchozí text: Čestná rada Následující text: Epidemie »»»
Michal Kulík | 28. 1. 2008 Po 08.00 | Pohled přes plot | trvalý odkaz | tisk | 1246x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářCo vidite spatneho na tom, ze NGO se profesionalizuji? Vzdyt miliony tekouci do CSOP jsou z velka cesti oduvodneny prave profesionalitou teto organizace. Take v jinych zemich funguji NGO efektivne jedine v pripade, kdy servis pro tisice /nekdy i desetitisice ci miliony/ clenu zajistuje profesionalni strukutura zajistujici hladky prubeh naplnovani cilu organizace a prosazovani zajmu jejich clenu. To prece neni zadne podnikani. Ackoli nektere ZO CSOP se tak bohuzel chovaji.
[1] Krkavec: Ve zkratce:
- Nastavenými podmínkami MŽP podporuje silné, vyspělé (tedy většinou profesionální) NNO a nikoliv ty nadšenecké (tedy většinou amatérské). To rozhodně nepřispívá k „postupné profesionalizaci“, ale spíše k rozevření nůžek mezi profíky a amatéry. Ano, v jiných zemích (zejména západně od nás) jsou silné NNO, ty však cíleně nepodporuje stát z daní „nás všech“. A v tom je ten velký problém.
- MŽP by mělo vypisovat grantové tituly spíše pro „začínající, malé, amatérské,…“ NNO a tim jim vlastně pomoci (třeba k postupné profesionalizaci).
- Profesionální NNO by si cestu k prostředkům měly hledat jinde než u státu.