Jménem Svazu

tiskovka Každý den se v naší republice vydává velké množství „tiskových zpráv“, které dokumentují novinky, úspěchy, ba i momentální situaci jak ve státní správě, komerčních firmách, ale i v neziskovém sektoru. Většinou jim nevěnujeme pozornost, já však přesto zpozorním, když se jedná buď o náš spolek nebo o oborově blízkou oblast. Už tak nějak z osobního zájmu se řadu let zajímám o to, kdo je autorem různých zpráv, komu se podařilo se svojí informací proniknout na mediální kolbiště a kdo tedy vlastně nese svoji kůži na trh. U drtivé většiny tiskových zpráv neziskových organizací je podepsán „šéf spolku“. A jak je tomu v ČSOP?

Pro zajímavost jsem si na internetu projel nejcitovanější původní tiskové zprávy (tedy jsem vyřadil ty, které se opakovaly v různých médiích – to by ostatně bylo na samostatný průzkum směrem „co nejvíce média zajímá, co se přebírá“), které v posledních 3 letech vydal některý článek Svazu (přesněji řečeno: byly zveřejněny někým jiným, než vydavatelem) a mohu konstatovat, že ze 40 Svazových „nej“ zpráv:

jich 29 vydaly články Svazu
10 jich vydalo „celé ČSOP“
1 vydalo společně ČSOP + jiný spolek

Co k tomu dodat? To, že naše články poměrně úspěšně pronikají do sdělovacích prostředků (a doufejme, že i do povědomí veřejnosti) považuji za správné (je jich rozhodně nejvíce, znají problematiku a tedy se mohou trefit do konkrétní „poptávky“,…). Společných prohlášení (tiskových zpráv) je však na můj vkus poměrně málo – nesignalizuje to určitou izolovanost Svazu? Prakticky každý měsíc vydávají agilní spolky „ze Zeleného kruhu“ společné tiskové zprávy, bohužel téměř vždy bez nás…

U prostřední kategorie (to jsou tiskové zprávy de facto „celého ČSOP“) se trochu zastavím. Vydávat stanoviska „jménem Svazu“ je svým způsobem velmi odvážné – jejich autor by totiž měl mít jistotu, že vyjadřuje postoj nejméně 50% všech členů Svazu (podtrhuji „nejméně 50%“ – reprezentativní by samozřejmě bylo, kdyby prezentovaný názor byl postojem alespoň 75% členů). A na problém reprezentativnosti přímo navazují tyto diskusní okruhy:

kolik takových témat „s jednotným názorem“ ve Svazu vlastně existuje? (Zkuste si některá témata vymyslet, mne osobně kromě obecných banalit nic zcela jednoznačného nenapadá…)
jak autor tiskové zprávy ví, že za veřejně prezentovaným názorem opravdu stojí většina Svazu? (Co si budeme namlouvat, ve Svazu je velmi slabá zpětná vazba členů na ústředí ve smyslu sběru „témat“ na tiskové zprávy. V dnešní době zprávy typu „otvírá se naučná stezka“, „proběhlo 80 dětských táborů“ či „kvetou sněženky“ veřejnost příliš nezajímají a celostátní novináře zákonitě také ne)
kdo by měl být tím, kdo před veřejnost vystoupí s „naším postojem“? (Dosud to byl většinou „někdo z Kanceláře“, proč ale tedy máme volené činovníky, když o nich nikde nic není slyšet? Není právě toto parketa předsedy a místopředsedy?)

V současné době, kdy se média přednostně věnují „lákavějším tématům“ a při vědomí oněch tří zmíněných „diskusních okruhů“ je tedy vůbec otázka, zda vůbec má Svaz vydávat nějaké tiskové zprávy. Tolik jistých témat na celostátní úrovni zase nemáme a navíc není vlastně jisté, zda jde o postoj reprezentativní většiny členů.

Přesto se přimlouvám za pečlivou analýzu „jednotících postojů členů Svazu“ (uspořádat anketu?) a citlivé vybrání nosných témat (ve spolupráci s PR agenturou?), která by mohla být v budoucnu prezentována. Co si budeme namlouvat, až se „politická situace“ uklidní, média budou za optimistické zprávy vděčna.

««« Předchozí text: Smíme? Následující text: Celosvazová kampaň »»»